Rozkrajování jablka a hledání hvězdičky jakožto symbolu zdraví v následujícím roce. Pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů, to je tradicí vánoc u nás. Házení pantoflem. Lití olova. To všechno jsou klasické české zvyky, které stále dodržuje nejeden z nás. Víte však, jaké bizarní zvyklosti vedou ve světě?
Obyvatele skandinávských zemí navštěvuje místo Ježíška, Santa Clause či Dědy Mráze malý skřítek. Aby Vám dárky nadělil a ne naopak ukradl, je nutností mu nechat pohoštění v podobě ovesné kaše či rýžového pudinku. Holt, i malého skřítka si musíte předcházet..
Ve Švédsku je to potom Jultomten, který se dopravuje na koze jménem Julbocker. Dalším severským zvykem, pocházejícím konkrétně z Islandu, je rovnou třináct vánočních mužíčků, kteří nadělují dárky do punčoch za oknem už čtrnáct dní před Vánocemi.
Zlobivé děti však dostávají shnilé brambory a ty líné se navíc mohou obávat, že je sežere vánoční kočka Jólakötturinn.
Japonsko je bizarní země sama o sobě a stále nestačí překvapovat, s čím vším se místní obyvatelé mohou „vytasit“. Vánoce pro ně nejsou nic neobvyklého, dokonce se ani nejedná o státní svátek. Zkrátka je to den jako každý jiný. Nepotkáte zde ani Santa Clause, zato však můžete narazit na postavu jménem Santa Kurošu, který má oči nejen vpředu, ale i vzadu na hlavě, aby viděl všechny nezbedné děti. Jediné, co si Japonci nenechají ujít, je návštěva fastfoodového řetězce KFC, z čehož se stala typická vánoční tradice.
Na štědrovečerní tabuli nesmí chybět typický „speciální vánoční kyblík“ se smaženým kuřetem, který si však musíte rezervovat několik týdnů předem. V opačném případě totiž riskujete, že na Vás nezbyde!
O hrůzostrašných průvodech čertů v Rakousku a Německu jste již určitě slyšeli, někteří z Vás je možná i viděli na vlastní oči. Hororové masky Krampusů, jak se pekelným stvoření přezdívá, mají za úkol hledat zlobivé děti, které hodlají potrestat. Pravdou však je, že k smrti vyděsí nejednoho dospělého a zážitek s nimi spojený je jen pro silné nátury!
Ukrajinci mají zvláštních zvyků hned několik. Prvním z nich je ten, kdy hlava rodiny hodí před štědrovečerní večeří kousek jídla na strop. Čím déle se jídlo na stropě udrží, tím lépe se rodině v nadcházejícím roce povede. Druhou tradicí je zdobení stromečku a celého obydlí dekoracemi ve tvaru pavučin. Do třetice by měla mít štědrovečerní večeře dvanáct chodů, a to podle počtu apoštolů.
Ve Venezuele, konkrétně ve městě Caracas, se koná tradiční vánoční mše ne o půlnoci, jak jsme zvyklí u nás, ale na Štědrý den ráno. Na tom by nebylo zas až tolik zvláštního, pokud by se křesťané do kostelů nedopravovali na kolečkových bruslích! Při té příležitosti je uzavřená běžná motorizovaná doprava, ulice se plní bruslaři, kteří odpalují rachejtle a oslavují narození Ježíše.
Taky Vás před Vánocemi stresuje každé smítko, zběsile umýváte okna a leštěnku nedáte z ruky? Zadržte a vezměte si příklad z Norů. Ti na Vánoce všechna košťata uklízejí, ne-li zamykají na petlici. Věří totiž, že se právě ve vánoční čas zjevují čarodějnice a jiné nadpřirozené bytosti, a aby nemohly vyrazit na oblohu, musí před nimi košťata skrýt. Kdoví, zda nejde jen o výmluvu kvůli uklízení..
Hodláte strávit Vánoce za polárním kruhem, konkrétně v Grónsku? Pak se připravte na tradiční místní vánoční pochoutku, která je jen pro silné povahy! Specialita Kiviak se připravuje z pětistovky mrtvých ptáků, které se v celistvém stavu včetně peří a zobáku zašijí do tulení kůže a vše se nechá několik měsíců odležet! Jedná se údajně o náramnou delikatesu. Další dobrotou je zde i syrová velrybí kůže s tukem. Tak dobrou chuť!
Katalánci se v bizarnosti nejspíš snaží předehnat Japonce, alespoň co se vánočních tradic týče. Začátkem prosince si totiž doma vystaví poleno běžně zvané Tió de Nadal. Děti se o něj každý den pečlivě starají a krmí ho sladkostmi, oříšky a ovocem, protože věří, že jim za vzornou péči na Štědrý den dárečky „vykadí“. To se stane tak, že na Vánoce zpívají koledy a bijí do polena tyčí, dokud z něj dárky nevypadnou.
Další poměrně nechutnou katalánskou tradicí je každoroční povinné vystavení figurky muže s holým pozadím vykonávajícího potřebu. Jde o zvyk, který má zajistit zemědělskou hojnost v nadcházejícím roce. Caganer, jak se mužíčkovi přezdívá, je navíc klasickou součástí vánočních jesliček!
A co Česko?
Vánoční zvyky byly dříve běžně spojovány se smrtí a dušemi zemřelých. I proto se po štědrovečerní večeři nechávaly zbytky na stole až po dobu tří dnů. Navíc měl zemřelý na místě, kde běžně sedával, připravenou svou porci a hospodyňky nesměly okolo stolu zametat, aby duším neublížily nebo je nevyplašily.
Tradicí bylo i ponechání sekery pod stolem, která měla zajistit všem přítomným zdravé nohy v příštím roce. Museli však na sekeru před štědrovečerní večeří alespoň zlehka šlápnout.
